Nové Dillí – top památky a zajímavá místa

3. 4. 2023 Od Discovertheworldcz

Naše velké putování po Asii je v plném proudu a po hornatém Nepálu je naší další destinací Indie. A kde jinde začít prohlídku než v hlavním městě? V Káthmándú jsme tedy sedli na autobus a vydali se na dlouhou cestu do indické metropole. Pojďme si ukázat Nové Dillí – top památky a zajímavá místa.

Kromě hlavních památek najdete ve článku také naše zážitky, postřehy a tipy, na co si dát pozor.

První dojmy z města

Stačí jen 27 hodin v autobuse a jsme tady. V hlavním městě Indie. O Novém Dillí a Indii obecně se toho na internetu píše spousta. Hluk, prach, špína, smrad, podvůdky a lidé se záludnými úmysly na každém rohu. Z těch průvodců máme skoro až pocit, že se nás tu všichni budou snažit okrást. Na první pohled to ale vypadá celkem dobře. Žádné zácpy, skoro žádní lidi, paneláky, chodníky, zeleň a občas se během průjezdu městem ukáže i nějaký památník v monumentální velikosti. Do hotelu to máme ze zastávky cca 3,5 km, takže i přes Míšinu nevoli nasazujeme přervané bágly a vydáváme se vstříc betonové džungli.

Není to tak strašné, jak jsme čekali. Chodník máme skoro pro sebe, smrad žádný a provoz podobný jako v Nepálu. Čím se dostáváme více k hlavnímu vlakovému nádraží, tím roste počet lidí, stánkařů a odpadků, ale pořád je to něco, na co jsme dávno zvyklí z nepálského hlavního města Káthmándú. Jen je tu více lidí válejících se všude možně na zemi, mimo jiné i v odpadcích. Člověk neví, jestli jen spí nebo jsou mrtví, a ani to nehodláme zjišťovat. Spíš bychom tipovali, že jsou na nějakém fetu, protože někteří vypadají docela vysmátě. Míša si tu moc není jistá a řekl bych, že se i trochu bojí, ale to už tak s ní na poprvé asi je. Po příletu do Nepálu to bylo to samé.

Jak vypadá indický hotel?

Náš Klick Hotel International ležící ve čtvrti Paharganj je naštěstí jen trochu schovaný v úzkých temných přeplněných uličkách, takže se nemusíme pouštět moc „hluboko“. Později nám to už přijde normální, ale teď na poprvé máme pocit, že si na nás celá čtvrť ukazuje. Na recepci si musíme vyhádat snídani, kterou máme v ceně (360 Kč/noc) a můžeme se jít ubytovat. Pokoj je špinavý, všechno je takové zašlé, ve sprše jen studená voda a na povlečení lehké skvrny, ale za tu cenu toho moc nečekáme. Až později zjišťujeme, že v Indii se vyplatí spát v homestayích a guesthousech, které sice nejsou kvalitativně o moc lepší, ale jsou ještě levnější a majitelé se mnohem více starají. Hlavně, že tu s námi nebydlí žádná zvířátka, nebo o nich alespoň nevíme.

Noc je strašná. I když má ulice pod okny asi 4 m na šířku a není tam žádný provoz, tak projíždějící motorkáři prostě musí troubit. Stejně tak Indové mají potřebu neustále pokřikovat, psi musí nutně celou noc štěkat, a když kolem třetí ráno utichá kravál z ulice, začínají naši sousedé dělat bordel na hotelu. Po noci strávené v autobuse to je opravdu skvělá kombinace a nepomáhají ani špunty do uší. Stejně tak ani ranní čekání na snídani za moc nestojí. Každý máme toast zabalený v omeletě s chilli papričkami a nechutně sladké kafe. Příště se asi vykašlem na snídani v ceně. Zbytečně se kvůli tomu musí člověk dohadovat, každý se to snaží ošidit a v konečném výsledku vyjde levněji si snídani koupit někde bokem.

Tip: opravdu se vyplatí se ubytovávat v guesthousech a homestayích s dobrým hodnocením na booking.com. Naše doporučení je nebrat společnost OYO, pod níž spadá i Klick Hotel International.

Páteční mešita Jama Masjid

Dost bylo stěžování si, teď už konečně vyrážíme poznat město. Skrz ulice plné stánkařů, zvířat a zapletených drátů se vydáváme k hlavní mešitě Jama Masjid. Pořád někdo troubí, člověk se musí dívat kolem sebe, aby ho něco nepřejelo, a co chvíli nám někdo něco nabízí. Jsme totiž ve staré čtvrti, takže ulice jsou jiné, oproti novému městu. Přidává se k nám cyklorikšák, který neustále krouží kolem nás a snaží se nám nabídnout odvoz. Neúnavně jmenuje všechny možné památky a místa, kam by nás mohl zavést, ale my jsme naprosto spokojení pěšky. NE, pro Indy neznamená odpověď. Jako bychom nic neřekli, pořád krouží kolem nás a jede si svou. Jedinou záchranou je pro nás „úprk“ do mešity.

Vstup do Páteční mešity stojí 300 rs na osobu. Musíme si sundat boty a za 50 rs nám půjčují hábit pro Míšu, aby vůbec mohla dovnitř. I já musím mít zahalená kolena, takže si oblékám její sukni a oba vypadáme jako paka. Ani jsem nečekal, že mešita bude tak pěkná. Kromě pár turistů jsme tu úplně sami a můžeme si tak plně užít veliké prostranství s výhledem na mešitu a minarety. Po chvilce si všímáme, že za 100 rs/os. se dá vylézt i nahoru, takže neváháme, a stoupáme po úzkých točitých schodech na vrchol minaretu. Je odtud parádní výhled na mešitu a nebýt smogu, tak i na celé město. V 10 h přicházejí věřící, takže se náměstí pod námi začíná plnit a my se pomalu přesouváme k další památce.

Červená pevnost Red Fort

Na Red Fort to máme jen asi 10 minut pěšky a cestou překračujeme kromě odpadků také pár lidí spících na zemi zabalených v pytli. Nechápu, jak můžou spát na ostrůvku uprostřed hlavní silnice v takovém kraválu. My se pořádně nemůžeme vyspat ani v našem pokoji ve třetím patře a oni se válí na ulici jakoby nic. Vstup do Červené pevnosti je opět placený a každý to máme za 600 rs. 120 Kč za prohlídku symbolu města není moc, ale pro představu to máme jako cizinci 12 x dražší než místní. Pevnost je docela pěkná, uvnitř je spousta místa, ale asi jsme od toho čekali trochu více. Přece jen je to jen pár budov (ačkoliv pěkných) a jeden mramorový podstavec pro trůn.

Na druhou stranu je fajn, že je tu naprostý klid a člověk si tak může nerušeně sednout a na chvíli se najíst nebo jen tak pozorovat místní druh veverek indických, případně papoušků. Kromě pár selfíček tady totiž po nás nikdo nic nechce. V ulicích jsme sice byli jen pár minut, ale už máme dost neustálého pokřikování: „hello my friend!“, „tuk tuk?“, „taxi?“, „tuk tuk?“, „where are you going?“, „rikshaw?“. Je nám jasné, že potřebují vydělat, ale kdyby trochu ubrali na důrazu, nezlobili bychom se.

Tip: vstupenky do památek si vždy kupujte pouze u prodejních okének vedle vstupu, případně online.

Staré Dillí a trh s kořením

Hned naproti pevnosti je vstupní brána do Starého Dillí, takže po prohlídce se pouštíme hlavní ulicí Chandni Chok. Je tady šílený mumraj lidí, rikš, obchodů, ale jinak asi nic speciálního. Navíc se Míša pořád dost bojí (zbytečně), takže se nechce pustit žádnou úzkou temnou uličkou, které jsou ještě plnější lidí, a určitě by tam bylo něco zajímavého. Daří se mi ji přemluvit akorát na nakouknutí do šíleného zastřešeného tržiště Lajpat Rai Market, které oplývá elektronikou pochybného původu, a pozorování dalšího tržiště Spice Market, kde mají snad všechny druhy koření a oříšků. Vůně koření jsou tak intenzivní, že se několikrát rozkašláváme jen z postávání na ulici.

Raj Ghat – místo, kde byl zpopelněn Mahátma Ghándí

Na další místo to máme trochu dál, takže poprvé zkoušíme usmlouvat rikšu. 3 km nás vychází na 80 rs. Sice nikdy nepojedeme za ceny jako místní, ale i tak je to slušná cena. Hlavně si člověk musí stát při smlouvání za svým, a taky poznat, kdy už nemá smysl se hádat o 10 rupek (3 Kč). Raj Ghat je další fajn místo, kde se člověk může schovat před rušnými ulicemi a zároveň je to i místo, kde byl 31. 1. 1948 zpopelněn Mahátma Ghándí – právník a bojovník za nezávislost Indie. Má tady takový malý památník a celkově není park vůbec špatný. Docela nás překvapuje, kolik tady v Indii mají pěkných usměvavých holek, a že i muslimky se nebojí nás oslovit. Jeden z dalších rozdílů oproti > Nepálu <.

Tip: pozor na cestování rikšou. Cenu si vždy domluvte dopředu (jasně stanovte rupie) a počítejte s tím, že první jejich navrhnutá cena je minimálně dvojnásobná oproti normálu. Taky výmluvy typu … musíme jet delší cestou, protože je zácpa nebo uzavřená silnice, už jsou dávno prokouknuté.

Metro v Novém Dillí

Rikšu už jsme vyzkoušeli, tak teď je načase prozkoumat metro. Je třeba říct, že nás město opět příjemně překvapuje. Stanice jsou čisté, přehledné, lidi upravení a nikde žádný nepořádek. Tak možná ty vstupní kontroly s rentgenem jako na letišti mají smysl. Také systém jízdenek je jednoduchý jako žebřík. Na automatu vyberete cílovou stanici, vhodíte peníze a dostanete žeton. Ten při vstupu přiložíte pro průchod turniketem a při výstupu vhodíte dovnitř, aby vás turniket pustil ven. Jen při přestupu nesmíte vyjít turniketem ven, protože byste si jako my museli koupit nový žeton. No co, nikdo není dokonalý a za dalších 30 rs se už úspěšně dostáváme k Akšardhamu.

Tip: rentgenové kontroly neberou v metru a na některých vlakových nádražích moc vážně, ale i tak nám jednou vyhmátli nožík. Pokud o něj nechcete přijít, je možná lepší jej nechat na hotelu.

Palácový komplex Akšardham

Hinduistický palácový komplex zasvěcený Svámínárájanovi, zakladatelovi višnuistické sekty, je opravdu monumentální stavba, která vás uchvátí na první pohled. Uvnitř je zakázáno fotit, takže mobily s batohem bohužel musíme nechat v šatně a po další prohlídce jako na letišti můžeme zdarma vstoupit dovnitř. Je to fakt škoda, že nemůžeme dělat fotky. Něco tak pěkného a do detailu propracovaného jsme už dlouho neviděli. Každý kousek paláce byl pečlivě vytvarován a promyšlen včetně sloupů, stropů i 148 soch slonů v okolí paláce. Oba jsme s Míšou z toho nadšení, a dokonce si za 200 rs necháváme udělat dvě fotky, ať máme alespoň nějakou památku.

Náměstí Connaught Place

Náš dnešní den zakončujeme na moderním náměstí Connaught Place. Lidově řečeno je to takový velký kruhový objezd lemovaný na místní poměry luxusními obchody. Uprostřed je park s tančící a světélkující fontánou, která se rozezní po západu slunce, ale jinak nic extra. Pokud nemáte v plánu nakupovat, ani tu nemusíte jezdit.

Tip: za prohlídku by spíše stála nedaleká observatoř Jantar Mantar, ale tu jsme bohužel z časových důvodů nestihli.

Problémy hned o rána

Přišli jsme na nový systém, jak se zbavit hluku. Špunt v jednom uchu a sluchátko s něčím puštěným v druhém. Takhle se mi spí docela dobře a neruší mě tolik kravál od sousedů. Míša takové štěstí nemá a zase je chudák polovinu noci vzhůru. Já se zas budím se střevními obtížemi a doufám, že to nebude moc vážné. Při objednání snídaně nám tvrdí, že kuchyň kvůli „technickým“ problémům otevře až po 10., což je nám k ničemu. Jediné, co nabízí, je možnost objednání placky (paratha) plněné bramborem a chilli + čaj. Není to moc dobré, takže Míša nejí vůbec a já si dávám tak půlku. Ani k čaji, ke kterému nám donáší špinavé hrnky, nemáme moc důvěry, ale když už jsem kvůli němu sešel až na recepci, tak ho musíme vypít.

Chrám Laxminarayan a nešťastné hledání

Kolem 9. vyrážíme na památky a není mi vůbec dobře. Vykračujeme pomalým krokem a mám pocit, že každou chvíli ze mě snídaně půjde ven. Po 2,5 km dorážíme k Laxminarayan Temple, který je zasvěcený bohyni Lakšmí, manželce boha Višnua. Vstup dovnitř je zdarma, akorát si zas musíme sundat boty a odložit telefony. Je to škoda, protože je to zase moc pěkné a fotky by opravdu stály za to. Člověk by si to prohlížel i více, ale fakt mi není dobře, takže po chvilce pozvolna pokračujeme dále.

Naším dalším cílem je prezidentské sídlo Rashtrapati Bhavan, ale vůbec se k němu ze strany nedá dostat. Stejně je to i s budovou parlamentu, takže jediné, co můžeme vidět, je bílá gurudwára Rakab Ganj Sahib. Není to asi zrovna turistické místo, protože tu jsou jen místní sikhové a moc mezi ně nezapadáme. Už máme 11 hodin, přes 5 km v nohách a zatím jsme toho moc neviděli. Navíc jsme oba po včerejšku zničení a mi je pořád zle, takže se tuk tukem necháváme odvézt k India Gate.

Památník India Gate a pevnost Purana Qila

Památník indickým bojovníkům v první světové válce určitě patří mezi top památky a zajímavá místa Dillí. Svým vzhledem připomíná vítězný oblouk v Paříži. Akorát nám kazí náladu všichni ti šmelináři, kteří nám chtějí za peníze udělat fotku, vyčistit uši nebo střelit brýle. Občas to fakt přehání a nenechají člověka chvíli v klidu sedět. Taky jako na potvoru se s námi dnes chce každý fotit, takže několikrát musím potlačit pocit na zvracení a pokusit se o křivý úsměv. Za India Gate míjíme další památník National War Memorial a rikšou se přesouváme k pevnosti Purana Qila. Vstupné je tentokrát jen 300 rs/os., ale v překladu Stará pevnost bohužel nestojí za to. Pár historických budov, palmy, veverky a toť vše. Bohatě stačí, když navštívíte jen Red Fort.

Humájúnova hrobka

Naopak Humájúnova hrobka je místem, které byste při své návštěvě Nového Dillí vynechat neměli. Komplex budov sloužící k uchování ostatků historicky druhého panovníka Mughalské říše, císaře Humájúna, je zapsán na seznamu UNESCO a vstupné pro cizince stojí 600 rs. Císař si nechal postavit opravdu velkolepou hrobku a celá stavba stojící na 10 m vysokém podstavci je opravdu nádherná. Stejně tak i okolní budovy a celý park. Z té krásy mě přechází nejen zrak, ale i žaludek a vše jde ze mě za stromkem ven. Naštěstí je kmen dost silný na to, aby zakryl tu ostudu, a dělá se mi o něco lépe.

Cesta na metro je zase zážitková. Potkáváme potkany, kozy, opice, lidi spící podél silnic a spoustu další pro Evropany netradičních věcí, které jsou ale v Asii (a hlavně v Indii) úplně normální. Škoda, že nemůžeme narazit na tak normální věc, jako je obchod s potravinami. To je v Indii vzácnost a jediné, co nás zachraňuje je benzínka. Před návratem na pokoj se ještě zastavujeme u prezidentského paláce a tentokrát máme více štěstí. Sice nás nepustí dál než k budovám ministerstev, ale můžeme jej vidět alespoň z dálky a stejně tak i budovu parlamentu.

Tip: pokud chcete vidět sídlo prezidenta, tak nejlepší možností je jít od zastávky metra Central Secretariat.

Nemoc Delhi Belly

Návrat metrem na hotel už je takový pochmurný, protože se dělá špatně i Míše a na pokoj se plazíme z posledních sil. Bylo mi divné, že mi je celý den blbě a jí nic není, a jako vždy to chudák schytává mnohem hůře. Zvracení, průjem, teploty a celková vyčerpanost. O Indii se obecně ví, že uvítací střevní potíže čekají skoro na všechny turisty a v Dillí pro to dokonce mají speciální název Delhi Belly. Neférové je, že všechnu vodu máme balenou nebo filtrovanou (i na čištění zubů), žádné zkažené jídlo jsme nejedli, a stejně jsme se tomu nevyhnuli. Asi s tím člověk nic neudělá.

Lotosový chrám

Jak rychle nemoc přišla, tak i odešla a ráno je nám oběma lépe. Dnes večer nás čeká přesun na sever, do posvátného města Sikhů – Amritsaru. Do večera ale máme dost času, a tak se ještě co nejvíce snažíme poznat Nové Dillí – top památky a zajímavá místa. Jako první vyrážíme k Lotosovému chrámu, který patří mezi nejnavštěvovanější památky světa. Vstupné dovnitř je paradoxně zdarma, jen si musíme zout boty, což je jen drobnost. Bahaistická svatyně má 27 listů a z venku vypadá opravdu nádherně. Uvnitř je to samozřejmě taky krásné, jen bychom čekali interiér trochu plnější. V podstatě jsou tam jen lavice na sezení.

Tip: k Lotosovému chrámu vás nepustí s jídlem ani pitím (kromě vody). Svačinu tak budete muset sníst u vstupní brány.

Komplex a minaret Kutub Minár

Výhodou Lotosového paláce je, že se nachází jen 5 minut chůze od metra. Ke komplexu Kutub Minár je to o něco dál a člověk musí šlapat 1,5 km podél hlavní ulice nebo si vzít tuk tuk. Taky už po nás chtějí vstupné a jako cizinci to máme za 600 rs/os. Celým komplexem pak můžeme volně procházet a obdivovat nádherné historické stavby včetně 72 m vysokého minaretu Kutub Minár, který je nejvyšší v Indii. Podobně jako na ostatních památkách, i tady jsme pro místní největší atrakcí my, a všichni by se s námi chtěli fotit. Stačí zapózovat jedné rodině a už je kolem nás dalších 10 Indů. Ze začátku je to milé, ale po chvilce už je to otravné.

Tip: pokud zvolíte pro přesun tuk tuk a chcete ušetřit, nenechte se zlákat řidiči stojícími hned u východu z památek. Mají vás vytipované a čekají pořádné rito. Pro lepší cenu stačí poodejít třeba 100 m od východu z památky a někoho si stopnout.

Pohodové zahrady Lodi Gardens

Naším posledním „must see“ jsou zahrady Lodi Gardens. Původně se nám tu ani nechtělo, ale nakonec jsme rádi, že jsme šli. Park je klidný, čistý a nabízí spoustu zajímavých památek, které slouží jako hrobky (vše zdarma). Procházíme se, užíváme si klidu a občas nám nad hlavou prolétne alexandr malý (papoušek). Vůbec si nepřipadáme, že jsme v Indii. Žádný ruch, fronty, hlasití Indové nebo nepořádek. Ideální místo pro odpočinek před celonočním přesunem autobusem.

Nové Dillí – top památky a zajímavá místa

Nové Dillí toho k vidění nabízí opravdu hodně. Pro přehlednost jsme pro vás vypsali hlavní místa, která byste neměli vynechat, do seznamu níže:

  • Páteční mešita Jama Masjid (300 rs/os.),
  • Červená pevnost (Red Fort – 600 rs/os.),
  • centrum Starého Dillí (zdarma),
  • palácový komplex Akšardham (zdarma),
  • památník India Gate (zdarma),
  • Humájúnova hrobka (600 rs/os.),
  • Lotosový chrám (zdarma),
  • komplex a minaret Kutub Minár (600 rs/os.).

Kam dál?

Zhruba 20milionová metropole byla pro nás vstupní branou do Indie. Z Dillí jsme se vypravili na sever, kde jsme prozkoumali > posvátné město Sikhů Amritsar < a pak zamířili poznat jeden z nejchudších států Indie – Rádžasthán. Následovala dvě významná indická města Ágra a Váránasí a náš pobyt jsme zakončili v přímořském státě Goa. O všech těchto místech pro vás brzy připravíme článek.

Mrkněte na naše video!

Nové Dillí – top památky a zajímavá místa můžete shlédnout také v našem videu 🙂

Pro další videa klikněte na náš > kanál <.

Sleduj nás na sociálních sítích