Nejkrásnější místa Norska

24. 7. 2020 Od Discovertheworld

Norsko je zemí fjordů, vodopádů, sobů, řek, lesů a hor. Téměř nikde v Evropě nenajdete tak čistou přírodu, jako právě tady. Ať už si pro poznávání vyberete jakékoliv místo, nebudete litovat. Co se skrývá v zemi s nejsevernějším evropským výběžkem? To si ukážeme v následujícím článku, kde jsme pro vás sepsali ta nejkrásnější místa Norska. Jako vždy jsou pro vás připraveny praktické rady a tipy a na závěr obecné informace k Norsku.

Pro toho, kdo hledá praktické tipy a rady jsme připravili na konci článku několik užitečných informací. Dovíte se zajímavé informace o dopravě, trajektech, kempování i jídle.

Z Ostravy do hlavního města Osla je to autem cca 1600 km. Záleží na tom, jakou cestu člověk zvolí. Cesta na sever je poněkud netradiční, protože pokaždé se musí překonat moře. Na výběr je několik možných způsobů a kombinací. Více informací naleznete v sekci praktické rady a tipy. Pokud se do Norska dostanete, nemá smysl otálet někde ve městě, ale hned vyrazte do přírody. Připraveno je pro vás 40 pevninských národních parků a dalších 7 na souostroví Špicberky. Jako první začneme jedním z nejznámějších míst.

Kjeragbolten

Kjeragbolten je opravdovým unikátem. Takto uvízlý balvan mezi skálou totiž nenajdete jen tak někde. Budete mít odvahu vylézt na úzký kámen s téměř 1000 m hlubokou propastí pod vámi? Již samotná cesta autem k tomuto místu je fajn. Asfaltka v horách na šířku jednoho auta, kterou občas zalehnou ovce, je pěkný zážitek. Na samotný Kjeragbolten ale budete muset asi 4 km pěšky. Cesta je docela dobře značená a dá se trefit i v mlze, která tady není výjimkou. Když budete mít štěstí na počasí, čekají vás nádherné výhledy na temně zbarvený Lysefjord. Stát na kameni s propastí pod sebou je nezapomenutelný zážitek. Pro cestu zpátky můžete zvolit okružní trasu kolem zbytku ledovce a dvou jezer.

Výhled na temný Lysefjord a Kjeragbolten v mlze.


Tip: Pokud chcete ušetřit za parkovné, nesjíždějte až na velké parkoviště, ale nechte auto v malém zálivu u silnice o kousek výš (přibližné GPS: 59°2’20.952″N, 6°39’4.167″E). Stání je zdarma a je to odtud o kousek blíže. Pokud nechcete platit parkovné u následujícího Preikestolenu, zaparkujte asi 1 km pod velkými parkovišti v odbočkách do lesa. Asi to není úplně dovolené, ale aut tam stává více a v době naší návštěvy to nikdo nehlídal.

Lysefjord ale nenabízí pouze Kjerag. Na druhé straně fjordu se totiž nachází další známá norská přírodní zajímavost Preikestolen. Pokud pojedete autem, budete muset překonat fjord menším trajektem.

Preikestolen

K cíli budeme muset zase pěšky. Značená trasa začíná u jezera Revsvatnet a v jednom směru má opět přibližně 4 km. Převýšení je tentokrát trochu větší, ale nic závratného. Na trase se není kde ztratit a společnost vám bude dělat značné množství turistů. Preikestolen je velký plochý skalní blok, z jehož hrany můžete shlížet 600 m hluboko do fjordu. Zážitek je to opravdu parádní a celý Lysefjord máte jako na dlani. Doporučujeme si po stezkách vylézt na kopeček Neverdalsfjell, odkud uvidíte Preikestolen z vrchu i širé okolí. Zpátky nemusíte jít úplně stejnou cestou, můžete udělat malý okruh. Další místo k navštívení je opět světovou raritou. Jedná se totiž o Trolí jazyk.

Trolltunga

Trolí jazyk určitě nevynechejte ve svém itineráři. Stát na čnějící skále s výhledem na vrcholky pokryté ledovcem a jezero Ringedalsvatnet je naprosto jedinečné. Tuto nádheru si ale musí člověk zasloužit. Pokud zaparkujete auto u přehradní hráze (zdarma), dělí vás od cíle 12 kilometrů dlouhá trasa s převýšením 1000 m v jednom směru. Za jeden den je to docela náročná trasa, ale stojí za to. Kdo by chtěl šetřit síly, může vyjet na placené parkoviště a ukrojit si trochu stoupání. Pokud by vás napadlo jít nejprve stezkou podél jezera, a poté stoupat nahoru, tak v žádném případě to nedělejte. V daném úseku je stará ferrata, která končí kousek pod vrcholem a nahoru vede jen hladká skála. Museli byste se tak vrátit zpátky jako my.

Tip: U přehradní hráze je dobré místo na kempování. Můžete zde přespat a brzy ráno vyrazit na túru. Východ slunce na Trolím jazyku je úžasný.

Máme za sebou ty největší perly Norska. Teď to chce něco klidnějšího. Údolí čtyř vodopádů je ideálním místem.

Údolí čtyř vodopádů

Kdo ví, jak se toto údolí vlastně jmenuje, protože v mapách.cz zaznačené není a moc lidí jej nezná. Každopádně se nachází v národním parku Hardangervidda. V městečku Kinsarvik odbočíme do údolí a auto necháme na neplaceném parkovišti (GPS: 60°21’48.213″N, 6°44’38.741″E). Po značce vycházíme podél řeky Kinso k prvnímu vodopádu Tveitafossen. Když se v Norsku řekne vodopád, myslím se tím opravdu vodopád, a ne kdejaký čůrek jako v ČR. Podél vodovodní roury stoupáme nahoru a pokračujeme k dalšímu vodopádu Nyastølfossen, který je ještě větší. Pokračujeme ke třetímu vodopádu Nykkjesøyfossen. Ten je trochu schovaný, ale taky má své kouzlo. Když vyjdeme nad tento vodopád, vydáme se doprava a přes mostek překročíme divokou řeku. Odtud se držte stezek podél vody a k poslednímu vodopádu Søtefossen to není daleko. Ten je podle nás asi nejkrásnější.


Tip: Po pravé straně vodopádu Søtefossen se dá vyjít svahem nahoru. Cesta je prudká a občas jsou k dopomoci natažená lana. Odměnou vám bude výhled na celé údolí, okolní hory, jezero a pokud máte odvahu, můžete slézt přímo nad burácející vodopád. Výstup je vhodný jen pro zdatnější turisty.

Trasa i s výstupem nad 4. vodopád má asi 15 km (tam i zpět) a je to ideální celodenní výlet. Zpátky se musíte vrátit stejnou trasou. Že jste ještě neviděli ledovec? Nevadí, i to v Norsku není problém. Vydejte se na Jostedalsbreen.

Jostedalsbreen

Tento ledovec je největší v pevninské Evropě a je i národním parkem. My se podíváme k jeho splazům. Na výběr máme hned dvě základní možnosti. Nejčastěji navštěvovaný je splaz Briksdalsbreen. Pěkným údolím kolem jezer Oldevatnet dojedeme na placené parkoviště (50 NOK/auto – rok 2017) se zázemím restaurace a obchůdků se suvenýry. Odtud je to zhruba dva km kolem divokého vodopádu ke krásné vyhlídce na ledovcový splaz na břehu jezera. Atmosféru trochu kazí turisté, kteří se tu nechají dovézt v malých autíčkách. Výhled na ledovec je krásný, ale je až děsivé vidět, kde byl splaz před pár lety a kde je teď.


Mnohem klidnější je ledovcový splaz Kjenndalsbreen, ležící ve vedlejším údolí. Dostanete se k němu úzkou cestou podél jezera Lovatnet a na obdivování scenérií budete mít více klidu. Doposud jsme fjordy viděli spíše z výšky, tak teď se k jednomu vydáme. A proč si nevybrat ten nejhezčí z nejhezčích? Geirangerfjord je rozhodně ta nejlepší volba. Než k němu ale sklesáme, čeká nás jedna malá vyhlídka.

Dalsnibba

Dalsnibba je 1476 m vysoký vrchol, na kterém je postavená vyhlídková plošina. Nevede sem žádná pěkná turistická stezka, ale normální užší asfaltová silnice. Výjezd na tento vrchol je zpoplatněný (130 NOK/osobák – rok 2017), přesto se to vyplatí. Za pěkného počasí jsou výhledy z plošiny nádherné. Uvidíte jezero, od kterého se začalo stoupat, zasněžené vrcholky, i kousek fjordu, ke kterému sklesáme téměř 1500 výškových metrů.

Tip: Tento článek můžete využít také jako skvělý itinerář pro roadtrip do Norska. Místa jsou seřazena tak jak po sobě následují. Začátek tripu je v přístavu Kristiansand, kam doplujete přímo z Dánska.

Geirangerfjord

Geirangerfjord je jedním z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších fjordů v Norsku. Je také zapsán na seznamu UNESCO. Po příjezdu dolů k fjordu máte více možností, jak jej poznat. Trajektem můžete přeplout celý 15kilometrový fjord až do Hellesyltu. Cena jednosměrného lístku je 310 NOK/os., zpáteční lístek stojí 470 NOK. Přeprava auta je drahá i na norské poměry, cena za normální auto je 1235 NOK. Kompletní ceník včetně časů odjezdů > zde <. Plavba fjordem je krásná. Uvidíte vodopád Sedm sester a naproti nim bude Nápadník, který si z nich neumí vybrat. Ani by vás nenapadlo, že fjord je hluboký až 360 m.


Další možností je krátká turistika na vyhlídku (62°6’46.070″N, 7°7’41.912″E). Trasa začíná od cesty na druhé straně fjordu a stoupá po jeho levé straně lesem. Není značená, ale podle map.cz se dá v pohodě najít. Po cca 2,5 km dojdete na mýtinku k salaši. Odtud pokračujte 100 m stejným směrem, a poté po pěšinách doprava. Výhled na fjord je parádní. Pokud se vám nechce šlapat, nevadí. I procházka kolem moře je fajn a pozorování manévrující velké zaoceánské lodi v úzkém fjordu vás na dlouho zabaví.


Pokud ale opravdu toužíte po vyhlídce, vyjeďte serpentinami Orlí cestou až na vyhlídku Ørnesvingen. Z výšky 500 m se vám otevře krásný pohled na fjord. Ten bude ještě lepší, když se vydáte svahem nenápadnou stezkou na několik další vyhlídek. Pokud pojedete roadtrip v tomto pořadí, pak vás pokračování Orlí cestou dovede k dalšímu místu.

Trollstiegen

V Norsku je všechno trolí. Dokonce i dopravní značky. A Trollstiegen není výjimkou. Jedná se o vyhlídkové místo, odkud uvidíte legendární Trolí cestu (Trollstigvegen). Trolí cesta jsou nejznámější evropské serpentiny, jejichž projíždění nadchne každého řidiče. Zároveň je Trollstiegen výchozím místem pro turistiku k Trolí stěně (Trollveggen). S výškou 1100 m se jedná o nejvyšší kolmou stěnu Evropy. Trasa k ní má asi 5 km a je dobře značená. Cestou uvidíte vodopády, celou Trolí cestu i ledovcová jezera. Ve vyšších polohách se může držet sníh. Sníh vás rozhodně čeká i na Galdhøpiggenu.


Tip: Pod Trolí cestou se dá v pohodě přespat. Pokud odbočíte na tuto cestu (GPS: 62°29’13.941″N, 7°40’13.809″E) můžete spát hned na parkovišti u silnice nebo popojet kousek dál do lesa, kde se dá fajně spát i ve stanu. Nádherné místo je samozřejmě zde (GPS: 62°25’20.831″N, 7°39’3.050″E), ale v době naší návštěvy foukalo tak, že se nedal postavit stan.

Galdhøpiggen

Galdhøpiggen (2469 m) je nejvyšší horou Norska i celé Skandinávie. Jeho část je pokrytá ledovcem, takže k výstupu potřebujete trochu zkušeností a štěstí na počasí. Jedná se ale o čistou turistiku, není potřeba žádné lezení. K výstupu jsou využívány dvě trasy. První vede od chaty Spiterstulen, má přibližně 6 km (jeden směr) a nastoupáte 1400 m. Výhodou je, že nemusíte překonávat ledovec. Nás zaujala druhá trasa, která je o půl km kratší a převýšení je pouze 550 m. Zbytek totiž vyjedete autem k chatě Juvasshytta. Výjezd je placený (130 NOK/osobák – rok 2017).

Na této trase je potřeba přejít ledovec, na kterém by měl být člověk navázaný. Cedule s doporučením je kupodivu psána i v češtině. Dá se to samozřejmě přejít i bez vybavení, ale budete riskovat pád do ledovcové trhliny. Pár jich po cestě vidět je. Na vrcholu je chata s drobným občerstvením, která ale nemusí být vždy otevřená. Kdo by měl chuť, může zdolat i protilehlou druhou nejvyšší horu Norska – Glittertind (2464 m).

Tip: Budete-li mít cestu přes městečko Lom, udělejte si krátkou zastávku. Za prohlédnutí stojí místní kostelík, vodopád a přírodní skanzen, ve kterém jsou tradiční norské domky.

Besseggen a jezero Gjende

Další krásné místo v Národním parku Jotunheimen je hřeben Besseggen. Túra po tomto hřebeni, který se rozprostírá nad jezerem Gjende vás prostě uchvátí. Auto nechejte na parkovišti Gjendesheim a lodí přeplujte do přístavu Memurubu. Přibližná cena je 170 NOK/os. Kompletní ceny včetně jízdního řádu naleznete > zde <. Z Memurubu můžete jít zpět podél jezera, ale mnohem lepší je vystoupat na hřeben a po něm se vracet zpět. Hřeben Besseggen, který použil ve svém díle Peer Gynt i světoznámý spisovatel Henrik Ibsen, je opravdu nádherný. Z výšky až 1700 m budete pozorovat o 700 m níže položené jezero Gjende a na druhé straně o 300 m níže položené jezero Bessvatnet. Kdo by nechtěl utrácet za loď, může zvolit ekonomickou variantu. Podél Gjende dojdeme přibližně pod jezero Bessvatnet. Odtud vede vyšlapaná stezka přímo nahoru na hřeben. Když vystoupáme nahoru, budeme téměř mezi oběma jezery. Výstup je ale dost strmý a není dobře značený.

Vodopád Vettisfossen

V Norsku je vodopád téměř na každém rohu. Někdy na něj narazíte jen tak podél silnice, aniž byste to čekali. Obrovské masy vody se valí z vysokých skal a hloubí si cestu údolími. Jeden z nich je ale král vodopádů. Vettisfossen je s výškou 275 m nejvyšší volně padající vodopád v Norsku, který není regulovaný. Poznat jej můžete z obou stran. Auto zdarma zaparkujte nad obcí Øvre Årdal (GPS: 61°20’33.889″N, 7°52’41.051″E). Pěkný vodopád Hjellefossen na vás čeká hned u parkoviště. Po značce pokračujte podél řeky Utla až k chatové osadě. Odtud můžete levou stezkou dojít pod vodopád nebo pravou vystoupat k vyhlídkám nad něj. Pěknější výhledy na vodopád jsou u horní varianty, při dolní variantě zas půjdete kolem visutého mostu přes divokou řeku, o kterém máme video (odkaz). Celková trasa přes horní vyhlídku měří přibližně 15 km, dolní varianta je o 2 km kratší.


Pokud k obci Øvre Årdal pojedete autem, alespoň jednu cestu volte kolem jezera Tyin. Do takových kopců se sice auto zapotí, ale je to jedna z nejkrásnějších norských silnic. Přírodních zajímavostí a krásných míst je v Norsku tolik, že nemá smysl chodit po městech a památkách. Hlavní město Oslo byste ale navštívit měli.

Oslo

Oslo je pěkné, čisté, moderní město. Co jiného také od Norů čekat. Prohlídku centra můžete začít u budovy opery. Ta je postavena ve velmi netradičním stylu a z její střechy budete mít výhled na město. Budova pojme 1356 sedících diváků a v roce 2009 byla dokonce oceněna cenou za architekturu. Pokud obejdeme záliv, dostaneme se k pevnosti Akershus. Pevnost je dodnes využívána armádou, částečně je však přístupná i veřejnosti. Nachází se v ní mimo jiné hrobky několika členů královské rodiny a dvě muzea s vojenskou tematikou. Z hradeb je výhled na přístav a centrum Osla.

Po promenádě se dostaneme k Radnici (Radhus). V jedné ze dvou 66 metrů vysokých věží je umístěna zvonkohra se 49 zvony. Zajímavé jsou velké hodiny vážící 200 kg. Kousek za Radnicí je umístěno Národní divadlo a budova parlamentu Stortinget. Pokud se vydáme po ulici Karl Johans gate, dojdeme ke Královskému paláci. Ten je současnou rezidencí královské rodiny. Denně ve 13:30 se na prostranství před zámkem koná asi 20minutové střídání stráží. Je-li král přítomen, doprovází obřad hudba Královské gardy.

Tip: Parkovat zdarma můžete u skokanských můstků Holmenkollen nebo na poloostrově Bygdoy. Pěkné ubytování naleznete v kempu Bogstad. Více info > zde <

Znáte Gustava Vigelanda?

Při své návštěvě Osla určitě nevynechejte Frogner park. Park je volně přístupný a obsahuje 214 originálních skulptur podle návrhu sochaře Gustava Vigelanda (1869–1943). Park byl jimi osazován postupně od roku 1927 a teprve v roce 1943 bylo celé světově ojedinělé dílo dokončeno vztyčením centrálního žulového monolitu vysokého 17 metrů a se 121 lidskými postavami. Chcete-li vidět město z výšky, vydejte se ke skokanským můstkům Holmenkollen. Dnešní podoba je zachována z 80. let. Ve skokanské věži je uděláno lyžařské muzeum včetně vyhlídky na celé město. Základní vstupné je 150 NOK/os., více info > zde <. Pokud by vás lákala další muzea, vyrazte si na poloostrov Bygdoy. Nedaleko od sebe se tady nachází několik muzeí. Asi nejzajímavější z nich je muzeum Fram, které zachycuje příběh polárních expedic. Navštívit můžete také muzeum Kon-Tiki nebo muzeum Vikingských lodí. Od muzeí je také pěkný výhled na město a připlouvající lodě.


Tak to by byla dle nás nejkrásnější místa Norska. Jsou to pro nás srdcovky a vždy se sem budeme rádi vracet. Níže máme pro vás připravených několik praktických informací k Norsku.

Praktické rady a tipy

Doprava

Do Norska se dostanete buď po souši ze Švédska nebo přímo trajektem z Dánska. Na výběr je několik možností. Pouze jedna z nich je bez trajektů, a to po mostech Storebælt a Oresund, které leží mezi Švédskem a Dánskem. Tato varianta je kilometrově nejdelší a obvykle i nejdražší, protože oba mosty jsou placené (podrobné ceny přesně pro váš automobil naleznete zde: > Storebælt <, > Oresund <). Na druhou stranu jsou oba mosty architektonickou raritou a jet po nich je zážitek.

Trajekty do Norska

Mnohem častěji se pro cestu do Norska využívají různé trajekty. Na výběr je mnoho variant, přičemž ty nejznámější jsou z Dánska přímo do Norska: Hirtshals – Kristiansand (cca 3 h plavby), z Německa do Švédska: Rostock – Trelleborg (cca 6 h plavby), nebo z Německa do Švédska přes Dánsko: Rostock – Gedser a následně Helsingor – Helsingborg (cca 1,5 h a 20 min plavby). Také je možné do Švédska doplout z Polska nebo přímo z Dánska. Variant je opravdu mnoho. Při výběru doporučujeme porovnávat ceny tras trajektů, jednotlivých společností, a také náklady na ujeté kilometry. Ceny dlouhých plaveb se totiž příliš neliší od těch krátkých, kdežto v autě naopak. Za jednu cestu přes moře je třeba počítat minimálně 100 eur.

Zpoplatněné silnice v Norsku

Výhodou jsou alespoň neplacené dálnice, které jsou až do Norska zdarma. Výjimkou je akorát most mezi Norskem a Švédskem Svinesund, jehož přejezd stojí 20 NOK (více info > zde < ). V Norsku je placení cest oříškem. Zpoplatněné jsou totiž pouze některé úseky dálnic, a také běžných silnic. Platby jsou vybírány pomocí mýtných bran, které jsou bez obsluhy. Před příjezdem do Norska je nutné se registrovat v systému > EPC <. Při průjezdu zpoplatněného úseku vám bude automaticky vystavena faktura, která může být ihned zaplacena vaší zaregistrovanou bankovní kartou. Vystavení faktury není okamžité, většinou trvá kolem jednoho měsíce a záleží na oblasti, ve které se daný úsek nachází. Pro častější nebo delší cesty do Norska (nad 3 měsíce) je vhodné registrovat se v systému autopass a za vratnou zálohu 200 NOK si zakoupit palubní jednotku On-Board unit. Tu umístíte za přední sklo jako autobus. Více info o systému autopass > zde < . Silniční poplatky všech evropských zemí jsou přehledně zachyceny na této > stránce <.

Řízení v Norsku

Řízení v Norsku je velmi pohodové. Nikam se nespěchá a Norové jsou velmi ukáznění jak v řízení, tak i v běžném životě. Nejvyšší povolená rychlost mimo obec je 80 km/h. Ani na dálnici o moc nezrychlíte, protože horní limit 110 km/h je často snížen na 100 km/h. Na úzkých silnicích a v serpentinách s výhledy na fjordy vás to nebude omezovat, ale na rovných úsecích to po chvíli začne vadit. Pozor však na časté úsekové radary. Naštěstí jsou označeny značkou. Neposledním dopravním zpestřením je překonávání fjordů v západní části Norska. Nejednou se nám stalo, že jsme přes fjord museli trajektem, protože jiná cesta nevedla. Naštěstí jezdí velmi často (vždy do půl hodiny odjížděl) a není potřeba si předem rezervovat místo. Ceny jsou různé, za běžné osobní auto a tři pasažéry jsme obvykle platili 130 NOK. Celkově je jízda autem v Norsku krásná, zažijete spoustu zajímavých tunelů, mostů a scenérií.

Stravování a alkohol?

Stravovat se v Norsku není levná záležitost. Ceny jsou většinou 3x dražší než u nás. My jsme to řešili nabalením celého kufru jídlem. Když ale trochu pohledáte, dají se najít i levné suroviny. Zvláště v obchodech Kiwi, Coop a Rema mají levný chleba (kneipp), párky, zeleninu a další. Také zde naleznete výrazně zlevněné zboží, kterému končí expirační lhůta. Opravdovou raritou jsou norské marmelády, které jsou levné i na naše poměry a chutnají jako čerstvé ovoce s cukrem. Při plánování nákupu dbejte na otevírací dobu, která je v sobotu zkrácená a v neděli je zavřeno. V srpnu můžete hledat houby. Na správných místech o ně budete zakopávat. To platí pro celou Skandinávii. Pokud se rozhodnete vymést peněženku a zajít si do restaurace, pak rybou určitě nic nezkazíte. Norové jsou mistři rybolovu a na talířích dominuje losos nebo treska.

Problém je v Norsku alkohol. Kvůli prohibice jej můžete koupit pouze ve stáním monopolu Vinmonopolet. Prodejen ale není mnoho a ceny jsou kvůli dani vysoké. Pokud vás zajímají místní suroviny, vyzkoušejte akvavit. Destilát chutnající po kmínu ale není pro každého. Také pivo je v Norsku se sníženým obsahem alkoholu, ale koupit jej můžete i v normálním obchodě. Najít tu můžete i české značky. Při dovozu vlastního alkoholu dbejte povolených limitů nebo jej dobře schovejte.

Tip: Pokud chcete dobré levné pivo, zkuste někde nají český zájezdový autobus. Když uděláte smutné oči, třeba vám řidiči prodají. Udělejte to však velmi nenápadně, protože nelegální prodej alkoholu je v Norsku velmi přísně trestaný a policie nekompromisní.

Na druhou stranu je v Norsku bezproblémové sehnat pitnou vodu zdarma. Miliony litrů čisté vody stékají z hor na každém rohu. Na turistiku tedy nemusíte nosit velké zásoby vody, protože se dá dobrat téměř kdekoliv. Samozřejmě při dodržování určitých zásad. S neomezeným přísunem vody souvisí také kempování.

Kempování a počasí

Norsko je snad nejlepší zemí v Evropě pro volné kempování. Spát můžete téměř kdekoliv, dokonce i na soukromém pozemku. Musíte jen být cca 150 m od budovy. Je ale zbytečné počítat metry. Krásných míst v přírodě, kde se dá spát, je v Norsku nespočet. Na své si tu přijdou stanaři i majitelé obytných aut. Další výhodou pro volné kempování jsou časté veřejné záchody. Najdete je na mnoha odpočívadlech nebo u nástupů na trajekty. Při naší návštěvě byly záchody vždy čisté a zdarma.

Pro koupání můžete využít řeky i jezera. Voda je ale většinou jen pro otužilé. Pozor na rozdělávání ohně. To je v období od 15. 4. do 15. 9. každoročně zakázané. My jsme o tomto zákaze nevěděli a mimo jiné rozdělávali oheň i na břehu Geirangerfjordu. Měli jsme štěstí a nikdo nic neříkal. Případná pokuta by byla vysoká. Norové mají také širokou nabídku kempů. Jsou samozřejmě čisté a dobře vybavené. Využít můžete jak místa pro stan, tak i chatky. Nevýhodou jsou placené žetony na teplou vodu. Při norském počasí přijde teplá sprcha vhod.

Počasí v Norsku je pochopitelně severské. Zima tady trvá dlouho a ani v létě to není žádná sláva. Na denním pořádku jsou časté deště, které hlavně stanařům mohou znepříjemnit život. Ve vyšších polohách můžete i v létě běžně potkat sníh. Pro všechny doporučujeme dobré nepromokavé oblečení nebo pláštěnky. Speciálně pro cyklisty pak nepromokavé návleky na boty. Není to ale tak hrozné, jak se zdá. Určitě zažijete i slunečné dny, při kterých se budete opalovat u jezera. Poslední radou pro cestu do Norska je přibalení repelentu. Kvůli vlhku jsou zdejší komáři velmi aktivní, a i odolní vůči zimě.

Kam dál?

My jsme Norsko poprvé navštívili v rámci našeho > roadtripu <, při kterém jsme projeli i Švédsko a Pobaltské republiky. Pokud zvolíte stejná místa jako my, uvidíte opravdu to nejlepší z nejlepších. I tak ale na nejvzdálenějším místě od ČR nebudete ani v polovině celkové délky Norska. Při dalším poznávání tedy můžete vyrazit více na sever. Zajímavé je např. okolí města Trondheim. Při pokračování na sever překročte Severní polární kruh a zkuste dojet až k nejsevernějšímu bodu pevninské Evropy Knivskjellodden nedaleko známého mysu Nordkapp. Mimo norskou pevninu navštivte souostroví Lofoty a Vesterály. Z dalších evropských zemí můžeme doporučit luxusní > Švýcarsko < nebo > Rumunsko <, které je vhodné na přechody hory. Podobnou krajinu jako v Norsku nabízí také Anglie. Neváhejte a objevte s námi národní park > Lake District <.

Na závěr video z cesty k vodopádu Vettisfossen (pro pobavení)

Další díly naleznete na našem > kanále <

Sledujte nás na sociálních sítích