Za nosorožci do národního parku Chitwan

19. 2. 2023 Od Discovertheworldcz

V Nepálu jsme plánovali především treky pod osmitisícové vrcholy a NP Chitwan nám padl do oka poměrně náhodou. Po skoro 200 km šlapání okolo Annapurny jsme si chtěli dát na chvíli od turistiky pauzu a vidina spatření nosorožce nebo tygra v džungli na nepálsko-indické hranici byla více než lákavá. Na bookingu jsme tedy rezervovali ubytko, zjistili, odkud jede z Pokhary bus a vydali se za nosorožci do národního parku Chitwan. Tak neváhejte a objevte s námi jedno z dalších nádherných míst Nepálu.

Ve článku najdete kromě našich zážitků taky spoustu praktických rad a tipů.

Uvítání ve vesnici Sauraha

Po 6,5 hodinách drkotavým autobusem za zvuku nepálských odrhovaček konečně z Pokhary dojíždíme do vesnice Sauraha. Místní autobusové nádraží je jen prašný plácek na okraji vesnice a po výstupu se na nás místní opět slítávají jako supi. Každý chce totiž ulovit svého turistu, ale my už máme ubytko rezervované a vydáváme se asi 1,5 km do Chitwan Gaida Lodge. Ze začátku je uvítání takové rozpačité a skoro recepčnímu nerozumíme, ale nakonec máme docela fajn pokoj s vlastní koupelnou (i když trochu špinavý) a po chvilce rozkoukávání i víme, jaké aktivity jsou v okolí k dispozici. Několik druhů safari, turistiky džunglí, kánoe, výlety mimo národní park a spousta dalších. Nejlépe se to rozhoduje u jídla, a nakonec během oběda volíme společný program se třemi dalšími Francouzi. Dnes krátká procházka na břehu řeky a zítra celodenní trek v džungli.

Tip: skvělé ubytování najdete v Chitwan Gaida Lodge (cca 175 Kč/noc), kde vám pomohou s výběrem toho správného programu pro vás. Syn majitele je zkušený průvodce džunglí a výborný fotograf.

Procházka při západu slunce

Tím, že jsme ve skupině, to máme levnější a vychází to docela dobře. Procházka při západu slunce za 500 rs/os. a zítřejší celodenní trek i s obědem za 2250 rs/os. + 2000 rs/os. za permit. V nepálských rupiích to vypadá jako hodně peněz, ale v přepočtu nás to stojí necelých 1000 Kč za jednoho. Na odpolední tour vyrážíme lehce po 4. a ze začátku nás to moc nebere. Hned naproti našeho ubytování je totiž sloní farma, kde mají několik slonů přivázaných řetězy, aby nemohli na člověka za útočit. Údajně je to tak jen na noc a přes den chodí do džungle, ale tipujeme, že je mají spíše na nějakou práci nebo svezení turistů. Tak to teda není úplně nejlepší začátek, a i zbytek naší pětičlenné skupiny se tváří rozpačitě, ale za chvilku je situace mnohem lepší.

Potkáváme prvního nosorožce

Průchodem sloní farmou se dostáváme na louku podél řeky Dungre, kde nám náš průvodce ukazuje spoustu stop nosorožců, tygrů a vidíme i páva. Ze začátku si myslím, že nás trochu lakuje a stopy si domýšlí, ale když přicházíme k řece, objevuje se před námi náš první nosorožec indický. Chvíli jen tak stojí v řece a později se pokládá do vody ke spánku. Není nějak extra velký a vidíme ho trochu na dálku, ale je to úžasný zážitek. Tak opravdu měl pravdu, když říkal, že v NP Chitwan člověk na 99 % nosorožce uvidí. A to vlastně ještě technicky ani v národním parku nejsme. Pokračujeme po loukách dále a podél vody se dostáváme až k soutoku řek Dungre a East Rapti River.

Tady díky našemu průvodci vidíme na malém bahnitém ostrůvku krokodýla. Taky není úplně největší a při svém zbarvení dobře splývá, ale se zapůjčeným dalekohledem už jde bezvadně vidět. O to lepší jsou naše zážitky, když o kousek dál leží uprostřed vody gaviál. Takhle máme oba zdejší druhy krokodýla kousek od sebe. Spokojení se během stmívání vracíme zpět k ubytování. Sice bychom si ten okruh mohli dát sami, ale takhle na začátek to nebylo špatné. Navíc jsme získali cennou radu, že před rozzuřenými nosorožci se leze na strom.

Tip: ze všech nabízených aktivit nám turistiky džunglí přišli nejlepší. Člověk je v malé skupince, případně sám s průvodcem a má větší šanci vidět zvířata.

Vyrážíme na trek do džungle

V 7 ráno je naše včerejší skupinka opět ready a vyrážíme k přívozu. Tentokrát už půjdeme do národního parku, takže pro větší bezpečnost máme s sebou průvodce dva. Sice mají na obranu jen dřevěné hole, ale prý to stačí. Řeka je zatím ještě zahalena v ranním oparu a my na dlouhé úzké loďce během chvilky přejíždíme na druhou stranu. Žádné motory ani kormidlo. Vše zvládá jeden kormidelník za pomocí dlouhé tyče. V podstatě hned za řekou vcházíme do džungle, kde máme takové malé bezpečnostní školení, a pak rovnou vycházíme. Šlapeme asi 5 minut, když se naši průvodci začnou co chvíli zastavovat a my všichni taky stojíme jako pěny a upřeně hledíme stejným směrem. Bohužel z toho kromě pár noh jelenů nic není, a tak pokračujeme dále.

Zhruba po kilometru vycházíme z lesa ven a dostáváme se na otevřenou planinu, po které kdesi v dáli kráčí makak. My jdeme na vyhlídkovou plošinu k řece a snažíme se objevit nějaké zvíře, ale marně. Poté prostupujeme dál stezkou mezi vysokou trávou a začíná to být lehce únavné. Co chvíli zastavujeme a společně s vůdci potichu jako myšky marně čumíme kdesi v dál, kde samozřejmě nic není. Navíc sluníčko už má docela sílu a v bezvětří a dlouhých kalhotech, které jsou do džungle skoro povinné, je dost horko. Po letních monzunech je tráva hodně vysoká a člověk prý musí počkat na ideální podmínky do února, kdy je sucho a tráva slehne. Dále pokračujeme směrem k řece, kde pozorujeme tygří a nosorožčí stopy, ale zvířata nikde, a tak se vracíme zpět. Trusu a stop je tady cestou opravdu spousta. Ať už od slonů, nosorožců, tygrů nebo medvědů.

Medvěd pyskatý a kobra královská

Když už začínáme být trochu zklamaní, protože pořád jen šlapem v horku sem a tam, objevuje se přímo před námi na stezce černý medvěd (pravděpodobně medvěd pyskatý). Samozřejmě jsme všichni nadšení a potichu se vydáváme za ním. Naši oba průvodci jdou okamžitě dopředu a s nastraženou dřevěnou holí v ruce kurážně vedou skupinu. Najednou medvěd zrychluje, my za ním, skáče do křoví, hlasitým zabručením nám dává najevo, že jsme ho nasrali a mizí kdesi v houští. Bylo to rychlé, ale parádní. Je super, jak taková malá věc dokáže zvednout náladu a všichni nadšeně pokračujeme dále.


Jen asi o pět minut později, když stojíme kvůli sundání pijavice u otevřeného výhledu na říčku, Míša si najednou všímá obřího hada na druhé straně. Je to zhruba dvoumetrová kobra královská, která zrovna souká do pusy ještěrku. Tak teď jsou nadšení i naši vedoucí, protože vidět kobru královskou je prý 10 x vzácnější než vidět tygra. Když do sebe dotlačí obídek, vztyčuje hlavu a plazí se někam do houští. Je úžasné, že toto zvíře tady v podstatě nemá predátora a pohybuje se jen kousek od nás. My na oběd jdeme do bezpečí další rozhledy a máme na něj přes dvě hodiny času. Přijde nám to docela dost a celkem zbytečná ztráta času, když můžeme jít prozkoumat další místa, ale je vedro a zvířata prý nejsou přes poledne aktivní, tak alespoň můžeme chvíli odpočívat.

Tip: součástí ceny je i oběd a voda, takže se během treku nemusíte o nic starat.

Další had, nosorožci i krokodýli

Ve 2 hodiny pokračujeme v prohlídce. Nejprve jdeme k takovým lagunám, kde jsou běžně vidět nosorožci, ale bohužel máme smůlu. Pak sledujeme malou říčku směrem k oboře s jeleny a cestou potkáváme dalšího dlouhého hada, jehož hlava vyčuhuje z trávy. Údajně je taky jedovatý, ale jeho uštknutí člověk přežije. Na to, že tady mají tolik hadů, mi přijde, že si tu chodíme jakoby nic. Vracíme se zase směrem zpět a opět nám přijde, že to začíná být trochu jednotvárné. Horko, tráva, plané zastavování a zase šlapání. Jen kousek od jeep road ale narážíme na jezírko, na jehož konci se koupe nosorožec. Sice to na těch 100 metrů nejde vyfotit, ale s dalekohledem jde krásně vidět. Po chvíli k němu přichází i druhý, takže to máme se vším všudy. A když už jsme na jeep road a skoro končíme naši tour, ještě před námi přebíhá několik puntíkatých jelenů.

Před 5. hodinou pak přívozem přejíždíme zpět na druhou stranu řeky a stejně jako včera, i dnes se na písečném náspu u soutoku řek povalují krokodýli. Leží jen asi 100 metrů od místa, kde jsme na loďce řeku přeplouvali a dnes je počet vyrovnaný. Tři krokodýli bahenní a tři gaviálové. Tak to nám vyšlo krásně. Spokojení se vracíme k ubytování, kde přímo před námi přechází nosorožec přes ulici. To je paradox. Celý den se za nimi hodíme, v nohách máme okolo 17 km a on si pak kráčí skrz vesnici, jako by se nechumelilo. Nadšeně pozorujeme ten valící se kolos a takové střetnutí nás motivuje k tomu, abychom si rezervovali ještě další dvě noci a zkusili štěstí i zítra.

Tip: na prohlídku NP Chitwan si rezervujte minimálně dva dny.

Sám za nosorožci

Je před šestou ráno a za nosorožci do národního parku Chitwan se tentokrát vydávám sám. Oficiálně jsem vlastně jen na okraji NP, ale to vůbec nevadí. Přes sloní centrum se dostávám na louku podél řeky Dungre (GPS: 27°34’8.033″N, 84°29’56.902″E), kde zrovna přímo přede mnou kráčí jeden mohutný slon s dvěma jezdci na hřbetě. Chvíli jdu za nimi, než zastavují a říkají mi, že je to tady po ránu velmi nebezpečné, že se tu pohybují tygři a nosorožci. Moc na klidu to člověku nepřidá, ale přesně právě proto tu jsem. Když mizí za řekou v džungli, pokračuju v pátrání. Jsem tu úplně sám, pomalu se rozednívá a za stromy džungle začínají prosvítat sluneční paprsky. Procházím travou asi 10 minut, když v tom narážím na prvního nosorožce. Vystupuje z vody, vylézá svahem na břeh a pozvolna odchází.

Tip: pozorování nosorožců na vlastní pěst je nebezpečná záležitost. Určitě je na místě zvážit společnost jednoho z místních průvodců.


Já pokračuju až k přívozu, ale zvířata nikde, a tak se vracím stejnou cestou zpět. Jen kousek od místa, kde jsme viděli nosorožce první den, potkávám běžkyni, která tvrdí, že před chvílí dva viděla. Spěchám tedy směrem, kterým ukazuje, ale už vidím jen jednoho, jak se na protější straně řeky otáčí a mizí v křoví. Škoda. Být tu o pět minut dříve, tak ho mám v celé své kráse. Začínám se pomalu vracet ke slonímu centru, ale napadá mě zkusit ještě jednu louku napravo od něj. Tady se v ranním oparu z vycházejícího slunce krásně jeden pase. Opatrně ho pozoruju a pomalu přicházím blíže k němu. Je to tak na 30-50 m, ale naprosto úžasné. Připadám si jako v nějakém dokumentárním filmu a dokázal bych tady strávit celý den.

Příliš blízké setkání?

Trochu mě ale tlačí čas snídaně, a tak se pomalu začínám vracet zpět. S několika puntíkatými jeleny si ještě vyměňujeme obdivné pohledy a teď už opravdu musím na ubytko. Ani ve snu by mě ale nenapadlo, co se stane v následujících minutách. Zrovna, když procházím mezi „výběhy“ sloního centra, kráčejí si kousek ode mne dva menší nosorožci. Jsou vzdáleni tak 10 metrů a tváří se, že je vůbec nezajímám. Zároveň jde kousek před nimi někdo z místních a pravděpodobně jim slovně naznačuje, kudy mají mezi sloní farmou projít. Opět mě ten život nepřestává překvapovat. Tak já se celé ráno honím po loukách a nakonec je nejlépe vidím skoro v zastavěné oblasti.

20 Thousand Lakes

Naše ubytování Chitwan Gaida Lodge je fajn taky v tom, že nabízí evropskou snídani. Za 300 rs (60 Kč) má člověk dvě volská oka, dva toasty s máslem a marmeládou, hashbrown, džus a kafe. Ideální pro začátek dne a skoro zadarmo. Chvíli rozmýšlíme, co s načatým dnem, a nakonec si za 1300 rs půjčujeme skútr na celý den a vyrážíme k 16 km vzdálenému místu zvanému „20 Thousand Lakes“. Je to taková přírodní rezervace kousek od města Bharatpur a fajn je, že tady může člověk projíždět džunglí i na motorce. Vstupné je 200 rs/os. a po 20 minutách jízdy po prašné cestě džunglí jsme u hlavního jezera Bis Hazaari Taal s vyhlídkovou věží.

Tip: pro poznávání okolí se nejvíce hodí skútr.

Okolní krajina je krásná a pohledy na jezero a koruny stromů stojí za to, ale nějak nám to kazí turisté, které sem masivně vozí jeepy a cantery. To úplně není něco pro nás, takže se rozhodujeme pro přesun na jiné místo. Při projíždění džunglí máme už trochu více štěstí na zvířata a vidíme několik jelenů, velkého ptáka a malého krokodýla. Sice jsou to jen takové chvilkové momenty, které se z motorky nedají moc fotit, ale člověka to potěší a přidá mu to na náladě.

Most přes řeku Rapti

Po výjezdu z pralesa se dostáváme do zemědělské oblasti plné polí, skromných příbytků a místních lidí. Děti si hrají podél silnice, ženy perou oblečení v potoce a ostatní pracují na polích. Život tu určitě není jednoduchý a nástrahy přírody veliké. Vždyť v Nepálu žije přes 30 druhů jedovatých hadů. My se o zdejších nástrahách přesvědčujeme za vesnicí Jagatpur, kde přejíždíme most přes řeku Rapti. Přímo pod námi se na písečném náspu sluní krokodýl a dva gaviálové. Nejsou ale jediní. Další vidíme plavat v řece, když se čas od času vynoří na hladinu, a pak zase mizí v kalné vodě. Člověk by proti nim vůbec neměl šanci.

Na skútru do NP Chitwan

Překvapení nás čeká i na druhé straně řeky, kde můžeme bezplatně vjet do NP Chitwan. Stačí jen projít přes vojenský check-point. Sice je s vojáky těžká pořízená, ale nakonec zvládají opsat do knihy naše jména a SPZ motorky a nechávají nás projet. Teď už jsme opět v národním parku a můžeme uhánět skrz džungli. Cesta je dost rozbitá a prašná, takže nám chvíli trvá, než se dostáváme na druhou stranu NP. Po zhruba 6 km jsme na konci, a když to vypadá, že už nic neuvidíme, objevuje se přímo na hranici lesa nosorožec. Míša má docela strach a tuktuk vedle nás začíná couvat, jenže náš super skútr když zastaví, tak automaticky zdechne, takže Míša slízá a utíká, a já se otáčím do protisměru a nohama se odrážím na úprk.

Samozřejmě je ta komedie zbytečná, protože nosorožce plaší další přijíždějící motorka a mizí někde v dáli. Tak alespoň jsme pobavili ostatní. Chvíli jen tak stojíme a v tom se přímo nad námi začne nahánět několik opic. Skáčou ze stromu na strom, vřeští a pak pobíhají i po zemi. Sice jsme už hromadu opic viděli při návštěvě > Káthmádú <, ale tady v džungli to má své kouzlo. A aby toho nebylo málo, ještě plaším jelena. Takové pěkné divadlo na 100 metrech v časovém rámci pěti minut. Musím říct, že mě příroda nepřestává překvapovat. Celou cestu džunglí nic a na okraji takováto nádhera. Tak to bylo pěkné zakončení našeho dne a celého výletu za nosorožci do národního parku Chitwan.

Kam dál?

Z národního parku Chitwan jsme přejeli dokončit prohlídku > Káthmándú <, hlavního města Nepálu, a pak vyrazili na trek do > základního tábora Mount Everestu <. Tím ale naše putování po Asii rozhodně neskončilo. Naopak jsme vyrazili do dalších zemí jako je Indie, Thajsko, Laos nebo Vietnam. O všech těchto místech pro vás brzy připravíme článek. Mezitím můžete mrknout na náš > trek okolo Annapurny <.

Mrkněte na naše video!!!

Chcete vidět, jak vypadá celodenní trek džunglí, výlety na motorce nebo blízké setkání s nosorožci? Pak mrkněte na naše video 😊

Pro další videa klikněte na náš > kanál <.

Sleduj nás na sociálních sítích