Přechod tajemného Fagaraše

18. 5. 2020 Od Discovertheworld

Rumunsko je zemí Evropské unie, kde se v některých místech úplně zastavil čas. My jsme se rozhodli prozkoumat nejvyšší a nejrozlehlejší rumunské pohoří Făgăraș, které je součástí Karpatského oblouku. Vydejte se s námi na přechod Fagaraše, přes 100 km dlouhou dobrodružnou cestu po nejvyšších vrcholech Rumunska. Jako vždy jsou níže pro vás připraveny praktické rady a tipy.

Pro toho, kdo hledá praktické tipy a rady jsme připravili na konci článku několik užitečných informací. Dovíte se, kudy vede trasa, jak s dopravou, kde nechat auto nebo kde přenocovat.

Časová osa 

  1. den: přejezd Havířov → Brašov (1000 km)
  2. den: bus Brašov → Zărnești (30 km); pěšky/stopem Zărnești → parkoviště u Cabana Plaiul Foii (11 km)
  3. den: parkoviště → Sedlo Curmătura Brătilei (↑ 1700 m ↓ 430 m; 25,5 km)
  4. den: Sedlo Curmătura Brătilei → Refugiul Viștea Mare (↑ 1200 m ↓ 1050 m; 19 km)
  5. den: Refugiul Viștea Mare → Jezero Călțun (↑ 1640 m ↓ 1780 m; 18,5 km), přes vrchol Moldoveanu
  6. den: Jezero Călțun → les u kláštera Turnu Rosu (↑ 1350 m ↓ 2750 m; 26 km)
  7. den: les u kláštera Turnu Rosu → Nádraží Podu Olt (↑ 0 m ↓ 350 m; 8 km); vlak Podu Olt → Brašov (127 km); přejezd autem domů 1000 km

Přechod Fagaraše

Přechod Fagaraše pro nás začíná být náročný už doma. Právě jsme se vrátili ze zájezdu na Korsiku, který jsme úspěšně odprůvodcovali a na sbalení se máme jeden den. Je to docela hektické, člověk musí vyřešit spoustu věcí a je dost nevyspaný, takže vybavení balíme spíše v režimu autopilota, než že by to bylo plánované chystání. Tentokrát s námi jede i kámoš Víťa, takže v tom nejsme sami. Odpoledne ještě nakupujeme jídlo a vyjíždíme jen s 2,5 h zpoždění. Čeká nás 1000 km dlouhý noční přejezd autem přes Slovensko a Maďarsko do rumunského Brašova. Krom zavřené celnice nemáme žádný problém a trasu mimo placené úseky zvládáme docela rychle. Rumunské silnice nejsou tak hrozné, jak se o nich píše a v cíli jsme kolem poledne místního času (o hodinu více než v ČR).

Z Brašova pod Fagaraš

Brašov je pěkné město s historickým centrem, náměstím, pevnostmi, černou a bílou věží atd. My jsme ale přijeli kvůli horám, takže děláme jen rychlou prohlídku. Na informacích zjišťujeme, že do vesnice Zărnești nejede původně plánovaný vlak, ale bus. Auto necháváme na hlídaném placeném parkovišti (info níže) a s narvanými krosnami jdem 3 km na autobusové nádraží. S Víťou se oba pod báglama prohýbáme, takovou zátěž jsem na sobě ještě neměl. Už cestou se tedy zbavujeme piv, ať snížíme váhu. Po návratu k autu budem totiž muset řídit, proto je taháme s sebou. Bus jede docela často a je to zážitek. Vypadá a zní to, jako by to byla jeho poslední jízda.

Po hoďce řádně roztřepaní vystupujeme v Zărnești. V zapadlém krámku kupujem ještě víno na cestu a po asfaltce vyrážíme podél řeky Barsa. Po levé straně máme pohoří Piatra Craiului. Trasa je zatím docela nudná a naštěstí Míša stopuje místního v jeepu, který nás veze zbylé tři km k altánku. Cestou nám tvrdí, že odsud se na Fagaraš nedá dojít, a že se máme vrátit a dojet úplně do jiného místa. Naštěstí u altánu potkáváme zájezd Čechů, kteří z našeho směru přišli, takže zítra můžeme v klidu vyrazit. Dopili jsme všechno pivo, takže se nám spí skvěle a ani nevnímáme, jak nám liška krade zbytek chleba z batohu.


Turistika po hřebeni

Ráno konečně začínáme pořádnou turistiku. Nejdříve nás čeká mírných 11 km po lesní cestě podél řeky, než začne prudké stoupání na hřeben. My s Míšou máme za léto pořádně natrénováno, ale Víťa musí chudák makat. Ve 1400 m n.m. jdeme ještě chvíli lesem a následně už stoupáme po loukách nad hranici 2000 m. Konečně to začíná být zajímavé a výhledy jsou parádní. Lidi zatím skoro nepotkáváme, takže si přírodu můžeme plně vychutnávat. V sedle Curmătura Brătilei se nachází kupolovitý uzavřený přístřešek, který slouží jako nouzové ubytování. V celém pohoří jich je několik, ale nedá se na ně úplně spoléhat. Kapacita je omezena a některé jsou zničené vlivem počasí. Ten náš je taky obsazený, takže nás čeká chladná noc ve stanu. Nic, co by nespravilo trochu kořalky. Po dnešních 25 km, ale nemáme problém usnout.

Další den nám docela trvá, než se všichni nachystáme a sbalíme. Ještě to nemáme úplně nacvičené. Nejprve traverzujeme po pěkných loukách s výhledy na okolní kopce a do nížin. Počasí je fajn. Občas přijde mrak a zahalí vrcholy do mlhy, ale jen tak, aby to dobře vypadalo na fotku. Později přicházíme k vyšším vrcholům a trasa se začíná dost houpat. My s Míšou nemáme s chozením nahoru a dolů takový problém, ale Víťa se dnes dost trápí. Nakonec musíme náš plán zdolat nejvyšší vrchol Rumunska Moldoveanu nechat na zítra a táboříme v útulně Refugiul Viștea Mare. Zdejší pramen je vyschlý, takže nezbývá nic jiného než slézt přes 100 výškových m dolů k jezeru. Tato milá povinnost zbyla na mě a s 8 litry vody se zase musím škrábat nahoru. Tato útulna je o něco větší, na dvě patra paland se vejde asi 8 lidí.


Dnes nás čeká asi nejzajímavější etapa. Hned ráno šlapeme ostrý výstup na nejvyšší vrchol Rumunska (2544 m). Výhledy jsou fantastické a po chvíli se pod námi dělá peřina z mraků. Krajina se v tomto úseku mění, přibylo kamenů, skalisek a kopce jsou tu strmější. Také lidí je tu více, protože se blížíme k sedlu Transfăgărășan, přes které vede jedna z nejkrásnějších horských silnic na světě.

Jsme v půlce, přecházíme sedlo Transfagaraš

My si pohled na „Cestu světa“ a temné jezero Balea užíváme se shora od jezera Capra. Scházet dolů k chatám se nám nechce a jídlem jsme zásobení dobře. Místo toho pokračujem dál nad tunelem Transfagarašské magistrály. Posledních pět km nám dělá společnost silný vítr, který fouká z jihu. K jezeru Călțun přicházíme večer a zdejší útulna je úplně plná. Musíme tedy stavět stan, což je v silném větru velký problém. Navíc skoro všechna rovná místa jsou již zabraná. Stan tedy stavíme ve svahu na břehu jezera, kde jsme aspoň trochu v závětří. Všichni jsme docela bez nálady a při vaření večeře se nám ještě vyklápí ešus s těstovinami. I tak se to dá nějak sníst a trudnomyslnost zaháníme hruškovicí.

občas je cestování náročné…

Po noci, kdy byl člověk skrčený na malé plošince se nevstává moc dobře. Na rozhýbání nás čeká výstup na druhý nejvyšší vrchol Rumunska Negoiu (2535 m). Po sestupu stojíme před výstražnou tabulkou a přemýšlíme co znamená. Stejně nemáme moc na výběr, takže směle pokračujem dále. Následující hřeben 2 km prudce stoupáme a klesáme mezi skalami, které jsou pokryté řetězy. Dá se to i bez jejich pomoci, ale s těžkým batohem to není pro každého.

zase nemůžeme postavit stan

Od kopce Șerbota je už terén normální a dá se pokračovat dále. Vítr nás pořád neopustil, takže obědváme uvnitř turistického přístřešku. Předtím ale zase musím slézt kousek dolů z hřebene pro vodu. Od jezera Avrig zažíváme poslední stoupání a poté postupně ztrácíme nadmořskou výšku. Slunce nám svítí a výhledy jsou stále pěkné. Bohužel v silném větru nemůžeme nikde postavit náš starší stan tak, aby nám v noci neležel na hlavě. Nemáme jinou možnost než pokračovat v trase dál. V sedle Saua Corbului opouštíme hlavní hřeben Fagaraše a lesem scházíme dolů, přičemž pořád hledáme rovný plácek, kde by nefoukalo. Za tmy dorážíme na mýtinku, kde je malý stůl s lavicemi. Stavíme stan, děláme večeři, dopíjíme zbytky a doufáme, že nás přes noc nesní medvěd.

Dožili jsme se rána a kolem kláštera docházíme po asfaltu posledních 5 km do vesnice Turnu Rosu. Je to taková typická rumunská obec plná rozpadlých barevných domů, kravinců a snědých místních. Procházíme až k vlakovému nádraží. Nechce se nám čekat 2 h, takže po silnici jdeme 3 km ke stanici Podu Olt odkud nám za 3 h jede vlak do Brašova. Vlak je docela moderní, klimatizovaný a projíždí kolem celých hor. I přes parádní výhledy je 127 km dlouhá cesta docela nudná. Na druhou stranu je ale cena 18 lei/os. příjemná.

Jedeme domů

V Brašově jsme odpoledne a zase musíme dojít pár km k autu. Jako by toho chození už nebylo dost. V obchodním domě Star u našeho parkoviště kupujeme grilované kuře a vzpomínáme, jak jsme tady před 5 dny stejně začínali. Při placení parkovného náš vybledlý lístek nefunguje, protože byl 5 dní na slunku a díky milé Rumunce platíme jen 50 lei za ztrátu lístku místo 152 lei za dobu parkování. Teď už zbývá jen dojet domů. Nejdřív nás táhne navigace jinam a musíme jet po šotolině, ale pak už chytáme tempo rumunských řidičů a na snídani jsme doma. Po našlapaných 107 km jsme řádně unavení, ale jsme moc rádi, že jsme se odhodlali vyrazit.


Praktické informace k Fagaraši

Trasa

Trasa po červené značce od parkoviště u Cabana Plaiul Foii (45°33’42.488″N, 25°11’49.086″E) k nádraží ve vesnici Turnu Rosu měří asi 95 km. Po celou dobu je překvapivě dobře značena a prošlapána. Od nastoupání na hřeben vás čekají otevřené louky s výhledy. Kolem Transfagarašské magistrály jsou kopce prudší a terén více kamenitější. Až na úsek ze Sedla Șaua Cleopatrei k vrcholu Șerbota se jedná o čistě turistickou trasu. Zmíněný úsek je exponovaný hřeben, kde je zapotřebí použití rukou. Některé přelezy jsou zajištěny řetězy. Na hřebenu je několik útulen/přístřešků, které je možné využít, ale neměl by člověk spoléhat pouze na ně. Trasu je vhodné rozdělit do minimálně 4 dnů. Obvykle je to 5-6 dní.

Doprava

Do Brašova je to z Ostravy cca 1000 km, které autem po neplacených cestách zvládnete za 14 h. Výjimkou je Rumunsko, ve kterém musíte mít koupenou „dálniční známku“ i pro průjezd po běžných silnicích. Známka se jmenuje Roviniete, je elektronická a dá se koupit online již před odjezdem z ČR (více info > zde <). Pozor, některé menší hraniční přechody mezi Maďarskem a Rumunskem mohou být v čase 22:00 – 6:00 zavřené. V Brašově můžete nechat auto na hlídaném placeném parkovišti č. 306 vedle obchodního domu Star (45°38’36.267″N, 25°35’54.058″E). Cena je cca 30 lei/24 h. Vedle je i policejní stanice, takže o své auto se nemusíte bát. V obchodním domě lze dokoupit potraviny a na autobusové nebo vlakové nádraží je to odsud 3 km. Do Brašova se dá z ČR dojet také vlakem za cca 16 hod.

Z Brašova do Zărnești je nejlepší jet autobusem, který jede přibližně každou hodinu. Vlak na této trase skoro nejezdí. Od autobusové zastávky vás k začátku treku dělí 11 km po asfaltu. Ty můžete jít buď pěšky nebo zkusit někoho stopnout jako my. Zpět do Brašova se z Turnu Rosu dostanete vlakem s přestupem ve stanici Podu Olt. Vlak ale nejezdí moc často, tudíž je nutné mít časovou rezervu. Kdo by se vracel vlakem do ČR, může jet z Turnu Rosu přímo do města Sibiu, kde je možné přestoupit na mezinárodní expres. Ceny vlaků a autobusů v Rumunsku jsou nižší než v ČR.

Ubytování a stravování

Všechny zmíněné útulny jsou zdarma a celoročně otevřené. Kvalita i velikost se liší. Může se stát, že útulna bude vlivem počasí zbořená (cestou jsme občas našli jen trosky, ty níže vypsané v roce 2019 stály). V útulnách blízko sedla Transfăgărășan může být docela plno, je tedy dobré sem přijít dříve. Voda v blízkosti útulen nemusí být samozřejmostí.

Útulny/přístřešky (postupně z východu na západ):

  • Refugiul Comisu
  • Refugiul Curmăturii Brațile
  • Refugiul Viștea Mare
  • Útulna Călțun
  • Scara Salvamont

Chaty:

Přímo na hřebeni nejsou žádné chaty ani možnosti občerstvení. Alternativou je sedlo Transfăgărășan, kde jsou chaty a restaurace. Člověk sem ale musí sklesat skoro 300 výškových m. Ubytování se zde pohybuje okolo 150 lei/os.

Voda:

Zdrojů vody je na trase několik. Někdy se stane, že prameny jen kapají nebo jsou úplně vyschlé a člověk musí sejít z hřebené kousek dolů, kde pramení potoky. V nouzi se dá čerpat i voda z některých jezer.

Kam dál?

Za prohlédnutí stojí určitě město Brašov. Dál můžete prozkoumat pohoří Piatra Craiului, které těsně sousedí s Fagarašem. Vydat se můžete také do pohoří Apuseni nebo do Národního parku Retezat. Celkově Rumunské Karpaty toho mohou hodně nabídnout a pořád je v nich spousta míst, kde se zastavil čas, a která jsou téměř nedotčená civilizací. Pokud vás lákají i jiné země, vydejte se na Balkán. Např. > Černá Hora < je skvělým místem pro turistiku. Lákavá je i divoká > Albánie < nebo méně navštěvovaná > Bosna <. Dokonce i profláknuté > Chorvatsko < může být skvělým místem pro aktivní dovolenou, když víte, jak na to.

Sledujte nás na sociálních sítích