Přechod Roháčů aneb jak se nám “nepovedlo” přejít Západní Tatry

17. 5. 2020 Od Discovertheworld

Taky občas máte velké plány, které vám něco překazí? Např. špatné dopravní spoje do daného místa? Nám se kvůli nim nepovedlo přejít Západní Tatry, jak jsme původně plánovali. Přesto si přečtěte naše zážitky společně s praktickými informacemi o tom, jak zvládnout přechod Roháčů.

Pro toho, kdo hledá praktické tipy a rady jsme připravili na konci článku několik užitečných informací. Dovíte se, kudy vede ideální trasa, kde nocovat, dobrat vodu nebo kde se občerstvit.

Časová osa

  1. den: Liptovský Mikuláš → Bobrovecká Vápenica, Horský hotel Mnich (↑ 180 m ↓ 0 m; 6,5 km)
  2. den: Bobrovecká Vápenica → Jamnícké plesa (↑ 2900 m ↓ 1800 m; 16,5 km), přes vrchol Salatín, Baníkov, Tri kopy, Ostrý Roháč
  3. den: Jamnícké plesa → Pribylina (↑ 0 m ↓ 1100 m; 14 km)

Přechod Roháčů

Po > velmi akčním létě < už nás na podzim svrbí nohy a chce to něco podniknout. Dopoledne ještě řešíme školní/pracovní povinnosti a po obědě vyrážíme. V Čadci nás čekají tradiční problémy s vyřízením průkazek pro bezplatnou jízdu slovenskými drahami. Paní za přepážkou rozhodně nikam nespěchají, všechny obsluhují přednostně a nás odsouvají na vedlejší kolej. Kvůli tomu přijíždíme do Žiliny se zpožděním a hodinu čekáme na osobák. Tím potom pokračujem do Liptovského Mikuláše a je to záživná jízda. Vlak staví v každé díře, otravného spolucestujícího střídá početná „slovenská“ rodina, prostě jízda, jak má být.

Bus nám ujel, jdeme pěšky

V Mikuláši jsme za tmy a místo hodinového čekání na bus se vydáváme po okreskách pěšky do podhůří. Ze začátku neprojede ani auto, všude kolem je jen tma. Na poslední kousek nás sveze tranzit. Řidič nám dává důrazná upozornění na toulající se divoká prasata a medvědy, kterých je prý v okolí dost. Dle doporučení jdem z obce Jalovec k Horskému hotelu Mnich, kde po domluvě můžeme spát ve zvoničce před hotelem. Sice nás může cokoliv sníst, ale aspoň jsme v přístřešku. Celou noc nás budí podivné zvuky okolo a vyhlížíme medvěda.


Makáme cestou na hřeben

Ráno se ukázalo, že zvuky asi vydávali nervózní dobrmani od jednoho Němce v chatce. Ze studánky na Bobrovecké Vápenici dobíráme vodu a po žluté začínáme stoupat směrem na vrchol Salatín. Když se máme napojit na modrou a zelenou, tak nás zastavuje cedule s tím, že je cesta neprůchozí. Jak se říká, kde je vůle, je i cesta, takže jdeme dál. Později zjišťujem, že jsou na trase akorát rozbořené mostky přes potoky, což pro nás není problém přeskákat, protože vody je málo. Vrchol Salatín zdoláváme značně zničení, hlavně Míša protestuje. Nějak jsme ztratili formu. Konečně jsme ale na hřebeni, je nádherně a my můžeme po červené začít přechod. Hned vrchol Pachola zbaběle obcházíme traverzou a v Baníkovském sedle dáváme oběd. Už teď zjišťujem, že náš dnešní cíl Račkove plesa je nereálný. Odhodlaně ale vyrážíme dál.

Přes exponovaný Baníkov, Tri kopy a Ostrý Roháč

Podzimní Roháče jsou nádherné. Sice už není takové teplo, ale tráva má krásně žlutou barvu a obrysy všech hor jsou jasně vyrýsované. S nadšením pozorujem Vysoké Tatry, na druhé straně Nízké a Velkou Fatru, od které nás dělí „moře“. Čeká nás přechod rozeklaného hřebene od Baníkova přes Tri kopy. Tady nám to docela jde, protože s lezeckými pasážemi nemáme problém a ani nepotřebujem pomocné řetězy. Navíc exponované pasáže dostanou člověka ze šlapací rutiny a předbíháním vybátých turistů získáváme pocit, že máme tempo. Před sebou máme dnešní poslední vrchol Ostrý Roháč, který je opravdu Ostrý. Jsme tu už poslední, takže atmosféra je parádní. Při západu slunce scházíme k Jamníckému plesu, kde bivakujem za improvizovaným větrolamem z kamení. Noc je plná hvězd a taky ledového větru.

Bohužel musíme domů

Ráno sledujem, jak slunce vychází zpoza Jakubiny a společnost nám dělá kamzík. Bohužel slovenské autobusové spojení z podhůří Tater je v neděli více než mizerné a my musíme začít scházet dolů, abychom se ještě dnes dostali normálně domů. Přicházíme tak o nejvyšší vrchol Západních Tater (Bystrá). Sestup Jamníckou dolinou není náročný, ale docela dlouhý. Trasu 14 km ještě trochu protahujem o pochod do vesnice Pribylina, ze které nám jede bus do L. Mikuláše. Abychom měli cestu zdarma musíme osobákem, protože volné jízdenky na rychlíky jsou už obsazené. Vyhlídkovým tempem dorážíme do Žiliny, kde přesedáme na rychlík do ČR. Po 40 km v nohách máme akorát místo na stání u záchoda. Naštěstí máme zpoždění „jen“ 20 min. a v pořádku dorážíme domů. Výlet byl suprový, jen doprava na Slovensko je náročnější než samotný přechod.


Praktické informace pro přechod Roháčů

Níže se dozvíte důležité informace o trase, dopravě, ubytování i stravování.

Trasa

My jsme museli kvůli špatným spojům přechod Roháčů poměrně zkrátit. Pokud budete mít více štěstí a času než my, můžete se vydat na celou trasu od Biele Skaly po červené značce až na Pyšné sedlo, ze kterého můžete sejít na Podbanské. Takto má trasa 35 km a při svižném tempu se dá stihnout za dva dny. Zajímavým zpestřením mohou být odbočky na některé vrcholy např. Jakubina nebo nejvyšší vrchol Západních Tater – Bystrá (2248 m).

Pro přechodáře je tento hřeben netradiční. Obsahuje několik exponovaných pasáží, kde si člověk musí pomáhat rukama, a které jsou zajištěny řetězy. Největší lahůdky naleznete v okolí vrcholů Baníkov, Tri kopy a Ostrý Roháč. Samotný hřeben je dost ostrý a téměř na něm není rovné místo na spaní. Navíc se člověk nachází v Tatranském národním parku, takže to ani není dovolené. Více info v sekci ubytování a stravování. Také je třeba si hlídat datum a čas návštěvy hor. Většina turistických chodníků v Roháčích je každoročně uzavřena od 1. 11. do 14. 6. Zároveň je možné se v TANAPu pohybovat jen v denní době. Pokud se ale odhodláte vyrazit, čekají vás nádherné trasy plné úžasných výhledů.

Doprava

Doprava k Západním Tatrám je trochu oříšek. Je třeba využít autobusy z Liptovského Mikuláše, které jedou jen párkrát za den. Pokud chcete na Podbanské, vystupte na zastávce Pribylina, Zruby. Pro nastoupení na opačný konec trasy je třeba se dopravit na zastávku Huty, Javorinský potok. My jsme na hřeben nastupovali z vesnice Jalovec, kam také jede bus a případně se tu dá dojít z L. Mikuláše i pěšky.

Ubytování a stravování

Samotný hřeben nenabízí žádné možnosti ubytování a občerstvení. Za přespáním nebo jídlem budete muset sejít dolů z hřebene na některou z následujících útulen nebo chat.

Útulny/tábořiště:

  • tábořiště u studánky, Bobrovecká Vápenica – pouze louka na táboření a studánka
  • Koliba Horica
  • Koliba pod Pustým – když jsme procházeli, byla cena 5 eur/os., platilo se převodem na účet po návratu domů
  • Koliba pod Klinom

Chaty:

  • > Chata Pod Náružím – Červenec < – cena ubytování 8 eur/os., je nutné se objednat dopředu, možnost uvaření z vlastních zásob
  • > Žiarska chata < – ubytování v turistické noclehárně 9 eur/os. + 0,5 eur/os. obecní daň, možnost zakoupit občerstevní
  • > Ťatliakova chata < – ubytování v turistické noclehárně od 12 eur/os., možnost zakoupit občerstevní

Voda:

S vodou jsou na hřebeni také problémy. Budete pro ni muset dolů k plesům nebo začínajícím potokům, případně dobrat na ubytování.

Kam dál?

Dál na vás čekají celé > Vysoké Tatry <, které jsou úžasné. Jsou ale vhodnější pro jednodenní túry než pro přechody na těžko. Určitě se podívejte na náš > článek < o výstupu na Gerlachovský štít – nejvyšší horu Slovenska. Za přechody vyrazte na protilehlé Nízké Tatry > ZDE < nebo Velkou Fatru > ZDE <. Komu se nechce jezdit tak daleko, může vyrazit na bližší, neméně krásnou Malou Fatru > ZDE <.

Mrkněte na naše video!!!

Z našeho přechodu jsme vytvořili krátké amatérské video. Moc tam toho nenamluvíme, ale i tak si můžete užít pěkné pohledy na vrcholky Roháčů.

Pro další videa klikněte na náš > youtube kanál <.

Sledujte nás na sociálních sítích